2010

DOTEKY DUŠE
13 9 2012

DOTEKY DUŠE

3. 12. 2010- 16. 1. 2011

Marie Doležalová, malba

Slezskoostravská galerie připravila na přelom let 2010 a 2011 výstavu Marie Doležalové s názvem „Doteky duše“. Sama autorka o svých olejomalbách říká: „Mé obrazy jsou zkoncentrováním pozitivní energie našich vnitřních světů. Jsou tvořeny s úmyslem léčit a dodávat energie, které nám pomáhají na cestě světem a posilují v nás ušlechtilé lidské složky“.

OSTRAVA Z DRUHÉ STRANY
13 9 2012

OSTRAVA Z DRUHÉ STRANY

30. 9. – 21. 11. 2010

Souborná výstava třiceti čtyř ostravských výtvarníků

Výstava byla reakcí ostravských výtvarníků z výtvarné skupiny In Signum na výstavu Ostrava?, která se konala v roce 2009 na Černé louce. Ve svém projektu dali více prostoru výtvarníkům, kteří v současné době v Ostravě tvoří. Pohledem na Ostravu z druhé strany není myšlena jenom slezská strana řeky, ale především úhel pohledu výtvarníků, kteří na výstavě Ostrava? nebyli zastoupeni, ale přesto neodmyslitelně patří do výtvarného života Ostravska.

OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN A POVĚSTÍ
12 9 2012

OBRÁZKY Z ČESKÝCH DĚJIN A POVĚSTÍ

18. 6. – 31. 8. 2010, prodlouženo do 22. 9.

Renata Fučíková, ilustrace

Slezskoostravská galerie připravila na léto 2010 výstavu výtvarnice Renáty Fučíkové. Autorka ilustrovala celou řadu knih pro děti. Jmenujme z nich alespoň Letopisy Narnie, Pohádky H. Ch. Andersena nebo Madame Butterfly. Známé jsou také její životopisy známých osobností převyprávěné pro dětského čtenáře, např. Karel IV., J. A. Komenský nebo T. G. Masaryk. Za svou práci získala celou řadu tuzemských i mezinárodních ocenění. Spolupracuje také s Národním divadlem na tvorbě divadelních programů a s Českou poštou, pro kterou vytvořila pět poštovních známek.

MICHAELA TERČOVÁ A STUDENTI
12 9 2012

MICHAELA TERČOVÁ A STUDENTI

4. 5. – 13. 6. 2010

Textilní tvorba

Ve Slezskoostravské galerii jste se od 3. května 2010 mohli setkat s tvorbou Michaely Terčové, textilní výtvarnice a malířky. Součástí jejího díla, ale nejsou jenom umělecké objekty. Nepřehlédnutelná je také její činnost pedagogická. Od roku 1976 vyučuje na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Stovky studentů, které prošly jejím ateliérem, se snažila naučit, že skutečným kapitálem nejsou peníze, ale tvořivost. A aby se člověk naučil tvořit, musí se vychovávat, vzdělávat, musí hledat, ptát se a experimentovat. „Učím ráda“, říká M. Terčová, „je to nejstarší, nejužitečnější a nejkrásnější povolání, při kterém se učitel a žák navzájem obohacují.“ Proto také pozvala k účasti na výstavě i své studenty. „Vzdělávání musí podporovat nadání a kreativitu“, říká. „Kreativita je všeobecná kvalita v jakékoliv oblasti lidského konání“.

IVAN TITOR – IGOR KITZBERGER
12 9 2012

IVAN TITOR – IGOR KITZBERGER

10. 3. – 25. 4. 2010

Malba a plastiky

Dva věkově spříznění umělci – jeden malíř a druhý sochař –  na jaře 2010 vystavovali ve Slezskoostravské galerii.

Malíře Ivana Titora nemusíme ostravské veřejnosti dlouze představovat. Známe jej z četných úspěšných výstav v regionu a také z jeho pedagogického působení na Ostravské univerzitě. Těžiště jeho tvorby spočívá v touze proniknout pod povrch věcí. Odhaluje pozlátko konzumní společnosti a ukazuje traumata, která člověku způsobuje. Na jeho obrazech najdeme moderní jakoby nadpozemskou architekturu i expresivní zobrazení lidských figur.

OBČANSKÁ HERALDIKA
12 9 2012

OBČANSKÁ HERALDIKA

7. 2. – 28. 2. 2010

Erby a znaky

Je tomu již více než osm století, kdy si v období prvních křížových výprav začali středověcí bojovníci malovat na své štíty symboly a znamení. Nevedly k tomu důvody estetické nebo dekorativní, ale především praktické, Těžké železné přilbice, které rytířům sloužily k ochraně hlavy, je dokonale chránily před ranami nepřítele, ale jejich nevýhodou byl omezený výhled ztěžující orientaci v boji. A protože v bitevní vřavě byl problém rozeznat vlastního od nepřítele, začali si válečníci své štíty označovat různými symboly. Tento způsob rozlišování se ujal a už byl jen krůček k tomu, aby se tyto znaky začaly předávat v rámci rodiny a dědit z otce na syna. Erbovní symbolika se rozšířila do celé tehdejší křesťanské Evropy v takové míře, že na každém panovnickém dvoře měli svého odborníka – tzv.herolda, který se věnoval evidenci a způsobům ztvárňování erbů. Postupem času se ustálila pravidla a zvyklosti, podle kterých se znaky tvoří, popisují, určují a kreslí a vznikl celý vědní obor, který se erby zabývá.