Městský obvod Slezská Ostrava navázal spolupráci se slovenským městem Stará Turá v rámci dotačního programu „Fond malých projektů“ Programu Interreg Slovensko – Česko 2021–2027 pro realizaci projektu „Vzduch bez hranic“. V rozhovoru níže starosta Slezské Ostravy Richard Vereš zhodnotil, co projekt partnerům přinesl.

Proč měl podle vás tento projekt smysl?

Projekt měl smysl především proto, že umožnil ověřit využitelnost nízkonákladových senzorů pro lokální monitoring ovzduší. Městskému obvodu Slezská Ostrava projekt nepřinesl jen samotná data, ale i praktickou zkušenost, díky které bylo možné připravit základní metodiku pro další obce a města. Ta obsahuje doporučení, jak měření nastavit, jak vybrat vhodné lokality, jak pracovat s daty a na co si dát pozor při interpretaci výsledků i realizaci celého monitoringu. Zároveň projekt naplnil potřebu lepšího porozumění zdrojům znečištění a podpořil přeshraniční spolupráci při řešení společného problému.

Co bylo pro městský obvod největším přínosem projektu?

Největším přínosem bylo získání konkrétních dat o prostorových rozdílech kvality ovzduší a identifikace problematických lokalit. Projekt umožnil lépe pochopit vliv dopravy, lokálního vytápění i meteorologických podmínek. Výstupy slouží jako praktický podklad pro rozhodování, plánování opatření a komunikaci s veřejností.

Jak konkrétně využijete získaná data v praxi? Můžete uvést nějaký příklad?

Data je možné využít například při organizaci dopravy v okolí škol nebo při cílení osvětových kampaní. Konkrétně lze na základě měření řešit ranní a odpolední dopravní špičky u škol, komunikovat s rodiči o omezení volnoběhu motorů nebo plánovat výsadbu zeleně v zatížených lokalitách. Data lze také využít pro včasné informování veřejnosti při zhoršených rozptylových podmínkách.

Přinesly výsledky něco, co vás překvapilo? Například rozdíly mezi lokalitami nebo sezónní výkyvy?

Ano, zajímavé byly rozdíly mezi lokalitami i mezi městy, například výrazně vyšší zátěž ve Slezské Ostravě oproti Staré Turé. Překvapivá byla také silná regionální synchronizace některých epizod, kdy se zhoršení ovzduší projevilo současně na obou územích.

Ukázalo vám měření něco o kvalitě ovzduší, co jste dříve nevěděli nebo jen předpokládali?

Měření potvrdilo silný vliv topné sezóny a rozptylových podmínek na kvalitu ovzduší, ale zároveň ukázalo konkrétní rozsah problému, například vysoký podíl dní nad doporučenými hodnotami WHO (cca 65 %). Zároveň zpřesnilo představu o tom, které lokality jsou dlouhodobě zatížené a kde jde spíše o krátkodobé dopravní epizody.

Má podle vás smysl v takovém měření pokračovat i v budoucnu?

Ano, pokračování má jednoznačně smysl. Ideálně by měření mělo probíhat alespoň jeden celý rok, aby bylo možné zachytit všechny sezóny. Opakované nebo rozšířené měření umožní sledovat dlouhodobé trendy, vyhodnotit účinnost opatření a dále zpřesňovat rozhodování městského obvodu.