• 11. 1. 1919 Slezskou Ostravu navštívil František Staněk, ministr veřejných prací první čs. vlády.
• 19. 1. 1919 Slezskou Ostravu navštívil známý český politik Jiří Stříbrný, v té době ministr pošt a telegrafů v první čs. vládě.
• 14. 4. 1919 Slezskou Ostravu navštívila předsedkyně Čs. červeného kříže Dr. Alice Masaryková, dcera prezidenta republiky T. G. Masaryka. Jejím hlavním zájmem bylo napomoci ke sjednocení všech sociálních, charitativních a obdobných organizací ostravsko-karvinského revíru v péči o matku a dítě. Zástupci lékařské komory upozornili na vysokou až padesátiprocentní kojeneckou úmrtnost způsobenou nízkou sociální a kulturní úrovní především v rodinách haličských imigrantů, ale také nedostatkem potřebných ústavů a nedostatečným vzděláním porodních babiček. Odpoledne se A. Masaryková zúčastnila veřejné schůze v Českém domě ve Vítkovicích, kde jí i několik tisíc žen připravilo nadšené přivítání.
• 6. 9. 1919 navštívil Slezskou Ostravu na své inspekční cestě Antonín Hampl, ministr veřejných prací v Tusarově vládě. Představitelé obce ministrovi tlumočili přání, aby se Těšínsko ve svých historických hranicích stalo součástí nové
  čs. republiky.
• 14. 9. 1919 navštívil Slezskou Ostravu tehdejší ministr vnitra Antonín Švehla, pozdější ministerský předseda a jeden z nejvýznamnějších politiků předmnichovské republiky. Správní komise ho požádala, aby se přičinil o povýšení obce
  na město a aby byl její název změněn na Slezskou Ostravu. Švehla přislíbil podporu. Ve velké zasedací místnosti se pak konala schůze poslanců a místních pracovníků, kde se za přítomnosti gen. Philippa a plk. Šnejdárka rokovalo o příštích krocích ve věci Těšínska. Byla ustavena čsl. plebiscitní komise - úřadovala pak v prvním poschodí slezskoostravské radnice.
• 10. 10. 1920 promluvil na schůzi sociální demokracie ve Slezské Ostravě v hostinci U Tomsů a pak ještě téhož dne v Petřvaldě komunistický politik Antonín Zápotocký, pozdější prezident republiky.
• 10. 6. 1923 přednášel ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš za velkého zájmuobčanů v kině Palace ve Slezské Ostravě a v Petřvaldě o významu čsl. legií
• 27. 7. 1923 v časných ranních hodinách přijel do Ostravy ministr veřejných prací Antonín Srba. Navštívil Průmyslovou a živnostenskou výstavu v Moravské Ostravě, Důl Zárubek a Důl Trojici ve Slezské Ostravě a Koksovnu František v Přívoze. V průběhu dalšího dne zavítal do Karviné, kde si prohlédl jámy Jindřich a Gabriela a odpoledne shlédl regulační práce na řekách Ostravici, Morávce a údolní přehradu Šance.
• 28. 10. 1923 promluvil na veřejné schůzi v hostinci U Vrány ve Slezské Ostravě na Zárubku komunistický politik Dr. Bohumír Šmeral.
• 12. 2. 1925 byl spisovatel Ivan Olbracht rozsudkem trestního senátu krajského soudu v Moravské Ostravě odsouzen za "podněcování ke zločinu vojenskému a ke zločinu vzpoury" podle zákona na ochranu republiky na dva měsíce žaláře zostřeného jedním postem týdně. Trestného činu se dopustil svými výroky na veřejném shromáždění 27. července 1924 v Karviné v předvečer 10. výročí vyhlášení první světové války. Trest nastoupil 19. května 1926 do dnes již neexistující věznice okresního soudu ve Slezské Ostravě. Političtí vězni si často vyprošovali, aby si trest směli "odsedět" ve Slezské Ostravě. Věznice byla malá, nebývala přeplněná a vládly tu příjemnější poměry než v nedalekém moravskoostravském vězení. Navíc se z jejích oken naskýtala krásná vyhlídka na Moravskou Ostravu a okolí, neboť stála na konci města na hladnovském kopci.
• 8. 6. 1927 navštívil veřejnou nemocnici ve Slezské Ostravě i slezskoostravskou radnici ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Dr. Jozef Tiso, pozdější slovenský prezident.
• 14. 11. 1936 vystoupil na večerní schůzi horníků v Lidovém domě na Kamenci ve Slezské Ostravě Klement Gottwald s projevem o pomoci republikánskému Španělsku.
• 23. 8. 1937 navštívil Moravskou Ostravu prezident Edvard Beneš. Přijel do Přívozu, vystoupil ve Vítkovických železárnách a pak přes Slezskou Ostravu, Muglinov, Hrušov a Koblov odjel do Hlučína a posléze do Opavy.

Podle materiálů PhDr. Antonína Barcucha zpracovala Mgr. Věra Vahalíková