Historie ústředního hřbitova Slezská Ostrava

Historie ústředního hřbitova Slezská Ostrava

Areál ústředního hřbitova Slezská Ostrava. Již více něž 100 let největší hřbitov v českém Slezsku.

Starý hřbitov.

Původní hřbitov se nacházel u kostela z roku 1555, který byl zasvěcen  sv. Jiří. Tento kostel byl postaven na místě prvního dřevěného kostelíka, který byl nejstarším kostelíkem na Slezské Ostravě. Starý hřbitov se tehdy nacházel uprostřed obce, v
blízkosti hradu, mezi dnešní Klášterní ulicí a zvláštní školou, pod starou farou. Byl malý, ale malé obci postačoval. Uprostřed stál kříž. Na hřbitově byla rovněž márnice. Protože existoval v době reformace, měl dvě oddělené části - katolickou a protestantskou . I pro takové dělení byl dost prostorný.

Původní kostel sv. Jiří.

Kostel  sv. Jiří se nacházel na místě dnes již zbouraného domu č.p. 70 na levé straně Klášterní ulice ve směru od kostela
k Slezskoostravskému hradu. V kostele byly dvě zděné hrobky. První patřila tehdejším majitelům panství rodu Sedlnických  z Choltic, druhá k pohřbívání farářů. Na boční straně byl umístěn malý oltář, který byl postaven pro vzácný obraz z 15. století, obraz Panny Marie.

Kostel s. Josefa.

Po rakousko - pruských válkách došlo k postupné hospodářské stabilizaci. V létech 1780 - 1783 byl u nově vybudované silnice na Těšín postaven nový kostel. Největší zásluhu o jeho stavbu má tehdejší farář Václav Josef Rubín, který tu byl farářem v letech 1753 - 1783. Nový kostel byl společným dílem farníků, obyvatel okolních obcí i majitele panství hraběte Františka Josefa Wilczka. Stojí dodnes a je zasvěcen sv. Josefu. Na jeho hlavním oltáři se nachází již zmíněný dřevěný obraz Panny Marie s Jezulátkem z 15. století. V roce 1815 v něm byly instalovány varhany, postavené olomouckým varhanářem Michalem Oranským. V roce 1880 byly na jejich místě postaveny modernější varhany. Roku 1913 byl pro rozsáhlé důlní škody kostel uzavřen. Snahu vystavět nový kostel na Zámostí nebo na Hladnově ( v prostoru mezi dnešní kavárnou Metropol a Modrým pavilonem) zhatila 1. světová válka. Jako provizorium byl v roce 1913 vybudován dřevěný kostel v místě dnešní obřadní síně. Sloužil. 16 let do roku 1929, kdy skončily opravy kostela sv. Josefa. Kostel, který klesl o 8 m byl zpevněn železobetonovým věncem a stal se tak technickou zvláštností.

Farní budovy.

Stará fara stála vedle kostela sv. Jiří. Při stavbě nového kostela okolo roku 1780 byla s největší pravděpodobností na stejném místě vystavěna nová fara. Okolo roku 1910 ji stihl stejný osud s poddolováním jako kostel. Byla rovněž opravena a sloužila jako fara do 50. let 20. století, kdy přestala vyhovovat z hygienických důvodů (vlhkost, plíseň). Stojí po rekonstrukci dodnes mezi Klášterní ulicí a zvláštní školou. Fara se v 50. letech přestěhovala do původní kaplanky ke kostelu sv. Josefa. Budova č.p. 40 byla postavena v roce 1884. Byly v ní 4 byty pro slezskoostravské kaplany. Dnes je v ní také pohřební služba Zdeňka Grabiece.

Nový hřbitov.

Založení nového hřbitova.

Na farních pozemcích u kostela sv. Josefa byl v roce 1823 zřízen nový hřbitov. Vysvětil ho farář Jan Josef Slezák 14. června, 1. září byl v jeho středu postaven kříž. Starý hřbitov byl opuštěn.

Rozšiřování hřbitova.

1 )1849,      2)1861,     3)1873 - po cholerových epidemiích,      4)1902 - od té doby byl považován za největší ve Slezsku,     5)1909,     6)1937-likvidace městského zahradnictví, 7)1959 - vybudování kolumbária a umového háje - rozšíření na celkovou plochu 6,8 ha, 8) 1961 až 1970 - areál rozšířen o 20 ha - výstavba krematoria, budovy správy hřbitova, hlavních vstupních prostor, květinové síně, komunikací a dalších staveb včetně židovského hřbitova založeného v letech 1961 - 1965, který však byl dokončen stavbou obřadní síně v roce 1986.

Hřbitovní provozní řády

První hřbitovní řád pochází z roku 1880, další z let 1904 a 1911. Hřbitovní řády upravovaly správu hřbitova, hospodaření
s jeho jměním, způsob zakládaní hrobů a jiné. V té době měly být hroby hloubeny od severu k jihu za sebou do hloubky 2 m.
Povinnosti hrobníka byla též péče o opuštěné hroby, o hřbitovní zeleň, márnici a další. S rostoucím hřbitovem byly  vydávány nové a nové hřbitovní řády, které řešily nově vzniklou situaci.

Zařízení hřbitova

Stará kaple s márnicí a pitevnou

K zařízení hřbitova patřila kaple, márnice a byt hrobníka. Stávaly mezi kostelem a dnešní ulicí Na Najmanské (název podle jámy Neumann, která se nachází u horního parkoviště). Nejstarší kaple byla přízemní stavba s věžičkou na kterou  navazovala márnice a pitevna. Byla postavena v roce 1892. V roce 1936 byla značně poškozena poddolováním a 29. srpna 1944 zcela zničena americkým bombardováním. Stála na úrovni dnešní hřbitovní brány severně od kostela sv. Josefa.

Nová kaple s márnicí.

Kaple stojí dodnes při ulici Na Najmanské v místech za zničenou kaplí. Byla postavena v letech 1947-l949.